Vánoční setkání

V pátek 19.12.2008 jsme se v 17:00 sešli na statku, abychom v této předvánoční době poseděli u cukroví, popovídali si o zážitcích u koní a v neposlední řadě rozdali koníkům dárečky. Přišlo vás něco kolem dvaceti. Po ochutnání cukroví našich maminek jsme se přesunuli k rozsvícenému stromečku, kde jsme zazpívali koledy a  pod kterým již čekaly dárečky pro naše koníky a samozřejmě i něco malého pro členy klubu. Koníci měli z nečekané návštěvy opravdu velikou radost a už sami prohledávali naše kapsy. Po splněných "ježíškovských" povinnostech jsme si dali v chatě teplý čaj a po večeru s koňmi se pomalu odebírali domů. (Až na dospělé koňaře, pro které se setkání ještě trochu protáhlo )   P.

 

  

 

 

 

Klubové závody o Zlatý pohár Juráška...

foteček je hodně a tak je najdete tentokrát na: petrush3.rajce.idnes.cz/O_zlaty_pohar_Juraska/

V neděli 15.6. 2008 se v našem klubu uskutečnily klubové závody O zlatý pohár Juráška, členové si tak mohli změřit navzájem síly v tom, co se za celý rok u nás naučili. Na ranči jsme se sešli v devět hodin ráno, jezdci si začali pečlivě chystat své koně a tak se každý koník mohl pyšnit zapletenou hřívou či ocasem. Všem dětem po celou dobu závodů ochotně pomáhaly  Jessica Hanzelková a Karolína Géryková, za což jim patří od cvičitelek pochvala. Po zápisu a  rozdělení koní jsme se i s hojnou podporou rodičů a známých přesunuli na jízdárnu. Po úvodním slovu hlavního kovboje pana Tesaře a představení koní v podání jeho dcery Ivanky, byly letošní závody zahájeny. Jako první soutěžila kategorie C, což jsou začínající jezdci, kteří se velice snažili a i přes krátkou dobu svého ježdění, předvedli velice pěkné výkony. Následovala kategorie B, zde již byla hojnější účast jezdců a tak ani rozhodování poroty  ve složení našich cvičitelek - Věrky Žižkové a Petry Koláčkové, nebylo jednoduché. Nakonec musel rozhodnout krátký parkur. Stejně tak v kategorii A jsme viděli vynikající výkony nehledě na to, že soutěžní drezurní úloha již byla velice podobná té u zkoušek základního výcviku jezdce. Součástí této kategorie byl také krátký parkur, díky kterému jezdci ukázali dovednosti v obou těchto jezdeckých disciplínách. Závody se bohužel neobešly bez pádů, naštěstí se nikomu nic nestalo a jak se říká, jezdec,který nespadl, není jezdcem. Po krátké přestávce se konalo vyhlášení vítězů.
 

Výsledky kategorie A

1. místo Karolína Géryková (Johny)

2. místo Klára Pukovcová (Johny)

3. místo Petra Jiříková (Dáša)

 

Výsledky kategorie B

1. místo Vanda Vysocká (Carina)

2. místo Pavlína Jankotová (Carina)

3. místo Kristýna Jurošková (Carina)

 

Výsledky kategorie C

1.místo Tereza Babincová (Dáša)

2. místo Zlatka Fabíková (Šerli)

3. místo Verča Babincová (Emblema)

Vítězové převzali své ceny, projeli vítězné kolečko kolem jízdárny a všichni se pak začali po pěkně strávené neděli odebírat domů. Počasí nám až na malé přeháňky celý den přálo a tak už se všichni zase těšíme za rok na další ročník....

 

Jak se nám Dezinka vrátila domů...

Všichni co občas sledují naše stránky nebo navštěvují stáj si jistě všimli, že v prosinci od nás odjela naše zasloužilá paní učitelka Dezi. Usoudili jsme, že na stará kolena už potřebuje více péče a klid. Proto když se objevila sympatická rodina, která hledala kamarádku pro jejich kobylku, která už se také těšila vysokému věku, rozhodli jsme se Dezinku darovat. "Vždyť se určitě bude mít líp než u nás..." říkali jsme si naivně.

Majitelé nám občas telefonovali, jestli se na Dezi přijedeme podívat, na e-mail nám přišly fotky, a tak nás těšilo, že se kobylce daří. To jsme ale netušili, co nás čeká.

V dubnu jsme úplnou náhodou jely kolem Brna, kde měla být Dezi ustájená, a tak jsme se rozhodly, že ji navštívíme. Návštěva byla sice neohlášená, ale říkaly jsme si že nebudeme dlouho zdržovat, jen se s ní trochu pomazlíme a zase pojedem. To co jsme viděly nás ale vyděsilo!! Dezi stála v malém, smradlavém chlévě, namačkaná s dalšími pěti koňmi, krávami a asi desítkou prasátek. Všichni tam čvachtali na slušné vrstvě hnoje a po krmení ani vidu, ani slechu. Pan majitel nám vyprávěl, jak se má naše babča skvěle, a my jsme přitom všechny viděly jak je vyhublá, pokousaná a smutná.

Odešly jsme odtamtud, až se za námi zaprášilo. Se slzami v očích jsme dojeli domů a vše vyprávěli panu a paní Tesařovým. Jednoznačně jsme se shodli že to takhle nemůžeme nechat. A tak se hned zařídily potřebné věci a další víkend už se jelo s vozíkem pro Dezinku. Všechno proběhlo naštěstí v klidu a Dezi nám bez problémů vydali. No a takhle vypadala když jsme ji odváželi.

Byla kost a kůže, celá odřená a bez jiskry. Při příjezdu domů jí ale očka jen svítila a nás aspoň zahřálo u srdce že ji máme zase zpět. I ostatní koníci ji hned poznali a přes ohradu na ni řehtali už z dálky.

A tak přesto že mě nikdy nepřestane mrzet, co si musela během těch čtyř měsíců vytrpět, plyne z toho pro nás všechny veliké ponaučení. Ne vždy se můžeme řídit tím, že "podle sebe soudím tebe" ale raději úslovím "důvěřuj, ale prověřuj". Pevně věřím, že to naší Dezi vynahradíme a ona si své spokojené stáří prožije u nás na statku. Každopádně jestli budete někdy prodávat nebo darovat svého koníčka, nevěřte jen sladkým řečem a jeďte se raději sami podívat, zda vybásněné ideály nejsou jen laciným pozlátkem. Protože lidská dobrota není všude stejná a i ty nejlepší úmysly mohou mít omezenou trvanlivost.

Ráda bych poděkovala všem, co se naší záchranné akce zúčastnili. Petra K.  

         
                                   
Naše babička Dezinka je opět ve skvělé kondici a dokonce se letos zúčastnila klubových závodů (na fotografii se Šimonem Skurkou) I ve svých 24 letech si někdy umí vyhodit z kopýtka. Doufejme, že jí její vitalita ještě dlouho vydrží.                  Iva T.
TOPlist